Svet-Stranek.cz
s úsměvem jde všechno lépe
kra-sie.art

portéty:s úsměvem jde všechno lépe

portéty

Tak tady se budu chlubit svými portréty pro lidičky , kteří si o ně napsali a objednali si je u mne. Všechny jsou malované podle zaslaných fotografii na můj email, v různých formátech a provedení tužkou nebo uhlem.


PORTRÉTOVÁNÍ

b) Jak kreslit portrét černobílý - krok za krokem:

1. krok - zahájení kresby
nejdříve nakreslím horní tvar hlavy a účesu, odhadnu výšku čela a umístím obočí
2. krok - kresba linie očí
nakreslím linii očí. Zde je veledůležité vidět přesně jejich tvar, vzájemný rozpal a umístění v obličeji. Každé oko má ve své podélné a příčné ose typický rozměr a tvar, který však může být různý u pravého a levého oka téhož modelu. Oči mají vůči sobě a uvnitř obličeje pro každou osobu typickou polohu - rozhodující pro podobu člověka. Toto je potřeba umět vidět a zatím jen jemně zachytit jejich kontury a linii na papír. Chcete-li modelu zalichotit, můžete oči v poměru k hlavě zvětšit, ale ostatní atributy - tvar, směr os, poloha a rozpal musí být zachovány
3. krok - kresba linie nosu, úst a uší
kreslím linii nosu, úst a uší. Velmi důležité je zachytit jejich tvar, polohu v obličeji a poměr k ostatním částem. Nejste-li si rozměry jisti - můžete si je přeměřit - ale ne cm pravítkem - používá se k tomu tužka vzdálená na délku paže od oka - vezmete např. délku nosu = viděný jedním okem od špičky tužky po Váš palec na tužce a porovnáte ji např. s rozpalem očí, délkou k bradě apod.
(Nos je důležitá spojnice ostatních ploch v portrétu, musí mít správnou délku v poměru k výšce čela, délce brady, tvaru čelisti, …), dále je důležité všimnout si vzdálenosti nosních dírek od očí. I dlouhý nos nemusí mít vždy nosní dírky dále od očí. Hodně záleží na sklonu hlavy - při zaklonění se nos opticky zkracuje, při předklonění prodlužuje. Ústa je též důležité správně umístit. Podobně jako nos vystupují dopředu a to je při čelním pohledu obtížné správně zachytit. Sledujte umístění středové linky a všiměte si, že většinou se nestýkají v rovné přímce. Naznačte i postraní vrásky k pozdějšímu vypracování tváří. U uší je důležitá kromě jejich různých tvarů jejich poměrná vzdálenost od vnějších koutků oka
Poměry a poloha jednotlivých částí obličeje se vlivem perspektivy s různou polohou (nakloněním) hlavy značně mění. Prohlédněte se v zrcadle při přímém pohledu, při natočení, zaklonění a předklonění hlavy. Vidíte, jak např. při zaklánění hlavy jdou uši dolů a při předklánění nahoru?
Poznámka: V knižních příručkách o kreslení bývá velmi názorně graficky vysvětleno pomocí kružnic, elips, různých os a figurek jak se mění tvary a vzdálenosti při natáčení hlavy. Pro pochopení perspektivy je to výborné, ale pro kresbu portrétu je důležitější "umět to vidět" přímo na modelu, který kreslíte. Pochopit a naučit se to dá nejlépe podle zrcadla
4. krok - základní linie portrétu
celé dílo uzavřu do tvaru obličeje, načrtnu krk, ramena a doladím celou kompozici obrazu. Velmi přísně porovnám podobu modelu s kresbou. Nyní je čas na případné korekce a úpravy. Na ukázkovém portrétu jsem zvětšila temeno hlavy (přidáním a rozmazáním) a zmenšila bradu (vygumovat a překreslit) - všimli jste si toho? V této fázi už musí být podoba modelu vidět! Vzájemné proporce částí i celku musí sedět! Pokud se dle mého návodu učíte kreslit, nepokračujte dále, dokud už v této fázi nevidíte podobu. Nakreslete co nejvíc portrétů do tohoto kroku. Dokud nezvládnete zachytit podobu v této "liniové" části, nemá cenu pokračovat. Práce do této fáze by zkušenému portrétistovi neměla trvat déle než 5 minut. (Déle málokdo vydrží sedět bez pohybu.)
Na Karlově mostě v Praze jsem pozorovala postup práce úspěšného portrétisty: nejdříve nakreslil a dokonale vyfachčil jedno oko i s obočím. Potom stejně dokonale - včetně vystínované panenky nakreslil druhé oko. Pak pečlivě nakreslil ústa a nos a celé to zarámoval do obličeje a účesu. Pak si všiml, že rozpal očí má špatně. Tak jedno oko dokonale vygumoval a detailně ho překreslil o 2mm dále - již do správné polohy. Jeho postup vedl též k cíli, portrét se určitě povedl. Jen se zbytečně dřel se "třetím" okem a málem progumoval papír ;-)
Znovu zdůraznuji - nejdříve načrtnout celý portrét jen v lehkých liniích, které lze snadno korigovat a teprve když podoba "sedí", tak pokračovat na detailech. Případné gumování a změny tolik "nebolí". Některé nepřesnosti se ani nemusí gumovat - stačí zvýraznit správnou čáru a chybnou využít pro stín …
5. krok - oči
detailně vypracuji oči. Oči jsou z celého portrétu nejdůležitější - jsou to "okna do duše". Na nich si dávám záležet. Oči dokresluji současně s obočím, stíny pod obočím a stíny pod očima, současně stínem naznačuji i kořen nosu - dosáhne se tím "hloubky" pohledu a oči t.zv. "nevypadávají". Kreslím obě současně - postupně je zdokonaluji.
Aby oči vypadaly přesvědčivě, musí být ve správném vztahu s obočím, tvářemi i nosem. Při kresbě oka si všiměte polohy "světýlka v oku" a barvy duhovky (většinou má tmavší okraje)
6. krok - nos, ústa, uši a tváře
detailně propracuji nos (včetně rýhy a stínů po stranách a kořenu nosu, stínů a lesků na jeho špičce, …), současně i ústa (včetně všech stínů a rýh kolem rtů a brady), dokreslím uši, domodeluji tváře a krk. (včetně stínu na lícní kosti). Nyní již pracuji metodou postupného zvýrazňování, zdokonalování a prohlubování stínování i lesků. Všechny tyto části kreslím prakticky současně, průběžně je zdokonaluji, přecházím od jedné k další a zpět. Alespoň zpočátku si vybírejte model se zavřenými ústy - nakreslit přirozeně "zuby" je docela náročné
7. krok - vlasy a dopracování detailů
vykreslení vlasů. Vlasy nejsou pro výslednou podobu úplně rozhodující (často se mění), tak je zde příležitost si s portrétem "vyhrát" - nakreslit i neexistující efekty - stíny a lesky. S výhodou zde využívám přednosti rudky pro dosažení správné barvy a s pomocí gumy tam snadno "vytáhnu" efektní lesky. Při této práci stále model pozoruji a dopracovávám detaily obličeje - vracím se k očím, přidávám stíny na líci, kolem úst, …, dotvářím náladu a světlo portrétu.
Proporce a podobu mám zachycenu již od kroku č. 4, tak se nyní soustřeďuji na světla, stíny, výraz a "duši" modelu
8. krok - oblečení
dopracuji oblečení, nezapomenu na detaily jako jsou šperky, knoflíky, krajky a podobně. Zde využívám nastrouhaného prachu z rudky k roztírání prstem
Oblečení by ale nemělo být více propracované než obličej - ten by měl obrazu vévodit
9. krok - dokončení portrétu
znovu provedu závěrečné porovnání portrétu s modelem, dopracovávám, dotahuji a zvýrazňuji stíny a lesky. V každé fázi této práce již mohu prohlásit portrét za hotový. Portrét by neměl být jen "fotografickým vyjádřením reality", ale mělo by v něm být něco emotivního navíc. Vytvoříte to pomocí kontrastu a jemných přechodů stínů a lesků, vytvářením "efektů", které však nesmí být na úkor podoby modelu.
Jak daleko jít do detailů? Kdy je vlastně portrét hotov?? To je otázka, na kterou si každý umělec musí odpovědět sám. Je to jeho výsostné umělecké právo a názory se mohou lišit. Kibicové do toho nemají co kecat! V určité chvíli cítím, že portrét je hotov a další čárka, stín, lesk, … by už byl na škodu celého obrazu.
Dle mého názoru na kresbě má být vidět, že se jedná o kresbu!
Někdo propracovává portrét až do fotografických detailů. Obraz je sice na první pohled přenádherný, ("jako fotka") ale budu-li chtít portrét s absolutně všemi detaily, stíny a lesky - tak si raději pořídím uměleckou velkoformátovou fotku. Ta bude vždy "přesnější". Proč bych měla nad obrazem přemýšlet, jedná-li se o kresbu nebo o upravenou fotku?

10. krok - pozadí portrétu - ANO či NE ??
Vždy záleží na celkovém obrazu. K blond vlasům se možná hodí pozadí ztmavit a dát jim tak vyniknout. Nebo chcete-li podtrhnout náladu a zdůraznit výraz tváře. Naopak u dostatečně zaplněného portrétu by jakékoliv pozadí rušilo.
Obecné doporučení zní: za tmavou částí hlavy kreslit pozadí světlejší, za osvětlenou částí hlavy pozadí tmavší - dosáhnete tím hloubky obrazu
U klasického portrétu - hlava a ramena je nejlepší žádné, nebo maximálně jednoduché pozadí. U většího portrétu -polo, nebo celé postavy je možné i složitější pozadí (krajinka, část interiéru, …)
11. krok - závěr kresby
po dokončení celý obraz gumou vyčistím, odstraním nadbytečné šmouhy, odfouknu (štětečkem odmetu) prach a nafixuji. K zafixování kresby používám obyčejný lak na vlasy ve spreji (bez freonů). Po jeho nastříkání na kresbu již nejdou dělat žádné další úpravy, nelze gumovat - kresba je hotova. Pokud se kresba povedla a dá se zarámovat, musí přijít pod sklo a doporučuji i do pasparty. Větší formát, např. A2 do moderních interiérů stačí i bez rámu jen pod sklo, do t.zv. "klipu"